Žabiny se do prestižní společnosti Euroligy vrátily v novém světle – z outsidera si vybudovaly pozici nebezpečného hráče, který není radno předem podceňovat. Hvězdná jména soupeřek častokrát zastínil týmový bojovný duch, který brněnský tým vynesl z kvalifikace až mezi 12 nejlepších celků ligy. A nechybělo moc, aby se tato klubově novodobá pohádka propsala až do play-in. Premiérový ročník v nejvyšší evropské lize hodnotí v rozhovoru hlavní trenér Viktor Pruša.
1) Jak hodnotíte tuto evropskou konfrontaci?
Získali jsme především zkušenost. To je to nejcennější. Kontakt s velkým basketbalem. Týden co týden jsme se dostávali do takticky i mentálně složitých momentů, ze kterých si musíme vzít ponaučení. Ukázalo nám to, jak se chovat, když narazíme na svoje limity ve snaze nahrazovat je a bojovat s nimi. Že každý detail je důležitý a chyba dvojnásob potrestána.
2) Nejsilnější zážitek Euroligy?
Bez debat samotný závěr odvety v Maďarsku a postup do Euroligy. Kontakt s našimi fanoušky, vidět tu radost všech byl velký okamžik a dosažený milník. První domácí zápas Euroligy proti Olympiakosu byl potom snad nejhezčí basketbal, co jsem viděl hrát Žabiny za svoji trenérskou kariéru. Oba to byly nezapomenutelné okamžiky.
3) V čem vidíte největší rozdíl oproti předešlým sezonám v Eurocupu?
Jednoznačně ve vyšší kvalitě soupeřů. Také pak v zájmu fanoušků a médií.
4) Kdyby Vám v srpnu někdo řekl, že se v Eurolize postoupí až mezi 12 nejlepších celků, jak byste reagoval?
Upřímně řečeno, takhle dopředu nikdy nepřemýšlím. V srpnu jsem měl jasně vytyčený cíl zvládnout kvalifikaci. Analyzuji věci a jednotlivé kroky zásadně až po sezoně, ale jako nereálnou představu bych to neviděl. Vysoké ambice musí začít vždy u trenéra.
5) Jaký na to máte pohled teď? S vyrovnanými výsledky určitě roste chuť.
Tým musí být pořád hladový. Nesmí přijít pocit sebeuspokojení. To jsem v některých momentech druhé fáze bohužel z okolí i některých hráček cítil. Možná i to jsou zkušenosti mít správně nastavený „mindset“, vítěznou mentalitu.
6) Co chybělo k dalšímu postupu?
Suma sumárum, prostě dvakrát vyhrát. Byli jsme relativně blízko a přitom daleko. Chyběla předchozí konfrontace kohokoliv z nás s takovou kvalitou. Částečně mentální odolnost v kritických pasážích utkání. Ten zabijácký instinkt.
7) V čem se skrývala síla Žabin?
Nenazval bych to úplně sílou, spíše naší prezentací. Ta tkvěla v kolektivním pojetí na útočné polovině a obětavosti na té obranné. Malé kluby našeho charakteru musí přinést něco extra. Disponovat hrou na hranici rizika v útoku a na hranici faulu v obraně. Akceptace svých rolí ve prospěch týmu na úkor individuálního výkonu každé hráčky. To vše nám pomáhalo vyrovnávat se papírově silnějším soupeřům.
8) Jak se podle Vás hráčky porvaly se svojí rolí „outsidera“ soutěže?
Použil bych výraz sympaticky. Tým se nemá určitě za co stydět, odvedl hodně dobré práce. Možná jsme se někdy až zbytečně této roli poddali a do role outsidera sami sebe stylizovali. Každopádně si myslím, že jsme byli zajímavým oživením Euroligy a udělali si v Evropě dobré jméno.
9) Jakou mají Žabiny v Eurolize budoucnost?
Nesmírně těžké odhadovat. Bude záležet na mnoha faktorech. Předně je třeba si uvědomit, že toto jsou zcela jiné Euroligové Žabiny, než ty co 2006 celou Euroligu vyhrály. Dnešní Žabiny píší nový příběh a tahle kapitola nebude o zvučných jménech a hvězdách ve svém středu. Bude nutné o to víc tvrdě pracovat, volit vhodné typy hráček, které budou zapadat do odpovídajícího herního stylu a klubové kultury. Navázat na systematickou práci, která nás do Euroligy dostala, a dělat věci trochu jinak než velké kluby s neomezenými možnostmi.
10) Co byste chtěl týmu, fanouškům a českému basketu tímto skvělým výsledkem po euroligovém comebacku vzkázat?
Vážíme si podpory, kterou nám fanoušci po celou Euroligu projevovali. Ať nám zůstanou věrni nehledě na konečný výsledek, který někdy může zkreslit práci a vůli celého týmu. Znamenají pro nás hodně, a to jak na domácích zápasech, tak na těch venkovních. Je to podpora, která je naší motivací bojovat za každé situace a vrátit jim to nazpět. Nereprezentujeme na mezinárodní úrovni pouze klub a město, ale celou zemi. Proto budu doufat, že se tato skutečnost bude brát v potaz a odrážet se i v reprezentačních nominacích.